Na počátku 90. let se bratři Gallagherové z průmyslového Manchesteru začali zabývat společnou myšlenkou na založení skupiny. 23 letý Noel sbíral zkušenosti jako bedňák manchesterských Inspiral Carpets, zatím co jeho o pět let mladší bratr Liam se chopil mikrofonu a dal s kamarády, kytaristou Paulem "Boneheadem" Arthursem, basistou Paulem McGuiganem a bubeníkem Tonym McCarrolem, dohromady kapelu nazvanou Rain. Když se Noel vrátil z mimobritské šňůry, přidal se ke skupině, která se rázem překřtila na Oasis. Noel Gallagher se stal nejen kytaristou, ale zejména hlavním autorem většiny nového repertoáru a také přirozenou vůdčí osobností kapely. V létě 1993 se demosnímky s písněmi "Oázy" dostaly do rukou kytaristy Johnnyho Marra z legendárních Smiths, který Oasis pomohl k většímu zviditelnění a Noelovi údajně daroval svoji kytaru Gibson Les Paul. Již od svých počátečních vystoupení uskutečňovaných na nevelkých klubových scénách otravovala dvojice bratrů Galagherových žurnalisty svoji nafoukaností a domýšlivostí. Jeden z koncertů Oasis navštívil umělecký šéf Creation Records Alan McGhee, který s pěticí vedenou talentovaným Noelem podepsal nahrávací smlouvu. První velký londýnský koncert, uspořádaný v lednu 1994 byl beznadějně vyprodaný novými příznivci kapely, jež v té době neměla (kromě demáče "Columbia") žádnou oficiální nahrávku. Pětka "buranů" z Manchesteru vtrhla do Londýna se sebevědomím budoucích superhvězd. Naduté mladé muže, kteří chtěli dobýt svět si začal stále více všímat britský tisk, jenž mediálně upozornil na první singl "Supersonic", vydaný 11. dubna 1994 a posléze vydatně krmil své čtenáře všemi možnými aférkami, potrhlostmi a úsměvně pojatými historkami o různých výtržnostech "oasistů".
Pětice ze "severu" se pustila do nahrávání svého prvního alba, jehož skladby však byly daleko chytlavější a melodičtější než většina ostatní tvorby tehdejší britpopové scény. Posluchače a posluchačky také zaujal Liamův zpěvný, mírně ochraptělý tenor a tak není divu, že se jejich "first" album "Definitely Maybe", vydané 30. srpna 1994 a avízované druhým singlem "Live Forever" stalo nejrychleji prodávaným britským debutem. Za pouhé tři dny se jej prodalo více než 150 tisíc kopií. Oasisovští fanoušci tak tuto prvotinu katapultovali na první místo ostrovní albové hitparády. Následné turné v Zemi vycházejícího slunce předčilo všechna očekávání a jakš takš úspěšně proběhlo také americké turné, které pro Oasis znamenalo po absolvování "Semináře nové hudby" již druhou zámořskou zkušenost. Doma byli Oasis, podobně jako mnoho kapel předtím, pasováni na nástupce Beatles. Na počátku roku 1995 se za bicími místo Tonyho McCarrolla ocitl Alan White. Stále zazobanější kapela si ke své dřívější zálibě chlastání piva a tvrdého chlastu přibrala další móresy slavných, jako šňupání kokainu nebo užívání extáze. Bratři Gallagherové na sebe kromě neustálého opíjení a sjíždění strhávali pozornost médií i věčně se opakujícími výtržnostmi.
V dubnu 1995 předznamenal příchod druhého alba, nahrávaného ve studiích Rockfield v Jižním Walesu, singl "Some Might Say" (# 1 GB; 1995). 2. října téhož roku vydaná albová dvojka "(What's the story) Morning Glory?", dostala název podle podobného rčení jako je naše "všechna sláva, polní tráva". Kromě již vypuštěného "jedničkového" singlu byla deska byla doslova nabitá dalšími hity. Společně s "Roll with It" (# 2 GB; 1995), "Wonderwall" (# 2 GB ; 1995), "Don't Look in Anger" (zpěv Noel), zaujala i osmiminutová sonická balada "Champagne Supernova" s vokálem a kytarou hostujícího Paula Wellera (ex - Jam). Horečka jménem Oasis naplno zachvátila celou Velkou Británii a rozhořel se i věčný, později jednoznačně vítězně vybojovaný boj s jinou stejně orientovanou formací Pulp. Koncerty manchesterské pětky byly zcela vyprodány, včetně stotisícového festivalu v Knebworthu v roce 1996.
Po malém oddechu se Oasis pustili v listopadu ve studiích Abbey Road do svého třetího alba "Be Here Now", jehož název je přičítán někdejší poznámce Johna Lennona. Tato třetí deska byla symbolicky vydána 21. srpna 1997 v den výročí vpádu ruských a dalších "spřátelených" armád socialistického bloku do naší malé, vzpouzející se zemičky. Zřetelné narážky na potlačené Pražské jaro byly patrné jak z českých nápisů na budovách v bojovně pojatém klipu "D'You Know what I Mean", tak i z bookletu Cd-čka. Píseň "D'You Know What I Mean" se stala pátým nejprodávanějším singlem v historii britského hudebního průmyslu a album si také nevedlo špatně - již týden po vydání bylo oceněno zlatou deskou za milión prodaných nosičů. 21. listopadu 1997 Oasis poprvé vystoupili v Česku ve Sportovní hale v Praze.
Napětí mezi oběma bratry Gallagherovými se během osmaosmdesátého roku vystupňovalo do extrému. Oasis téměř nevystupovali a tak byla na trh šoupnuta pouze 14-ti písničková kompilace "Masterplan", sestavená z béček singlů. V průběhu natáčení čtvrté, plnohodnotné řadovky, vyměnil Noel po téměř deseti letech kytaristu Paula Arthurse za Gema (ex - Heavy Stereo) a basáka Paula McGuigana za Andyho Bella (ex - Ride, Hurricane #1). (Oba dva odcházející shodně tvrdili, že odešli dobrovolně, aby mohli trávit více času se svými rodinami.) Elpíčko předznamenal pilotní singl "Go Let It Out" se zakomponovaným zvukem mellotronu hostujícího Paula Staceyho, zčásti připomínající beatlesovská "jahodová pole". Vzápětí vydané album "Standing on the Shoulder of Giants" (21. 2. Japonsko; 28. 2. Británie; 29. 2. Spojené státy a Kanada) bylo pojmenováno podle jedné citace Isaaca Newtona. Tento citát je ve "Spojeném království" vyražen na dvoulibrové minci a vztahuje se k objevu gravitačního zákona. Jeho plné znění je: "If I have seen farther than others, it is because I was standing on the shoulders of giants." (Jestliže jsem pohlédl dále než jiní, pak je to proto, že jsem stál na ramenou obrů.). Oasis se tak neskrývaně opakovaně přiznali ke svým velkým vzorům Beatles a také k sympatiím k Who, Jam či Smiths.
13. listopadu 2000 skupině Oasis vyšlo koncertní album "Familiar to Millions" obsahující osmnáct skladeb. Záznam z celého koncertu byl pořízen 21. července 2000 na stadionu Wembley Stadium, jen jedna skladba, coververze beatlesovského "Helter Skelter" vznikla 16. dubna 2000 během koncertu v americkém divadle Riverside v Milwaukee.
Oasis vydali 1. července 2002 svoji pátou studiovku "Heathen Chemistry", kterou předznamenal pilotní singl "The Hindu Times". Deska "Heathen Chemistry" se v Británii propracovala až na druhou příčku albového žebříčku.
V lednu 2004 se profláklo, že z Oasis byl vyhozen bubeník Alan White. Kapela i bez jeho přítomnosti připravuje nové album, které se dostane na trh 25. května 2005. Na uprázdněné místo za bicími nastoupil pouze na přechodný čas Zak Starkey, syn beatlesáckého Ringo Starra.
6. září 2004 vyšlo DVD "Definitely Maybe: The DVD", věnované desetiletému výročí uplynulému od vydání stejnojmenného debutu (30. srpna 1994). Dívídíčko přináší videopodobu každé z původních verzí písní. Disk je doplněn o skladbu "Sad Song", dosud sehnatelnou pouze na vinylu, hodinový dokument točící se kolem vzniku prvního alba, rozhovory se členy kapely, promo videa s komentáři jejich režisérů, sestřih živých vystoupení z koncertů a televizních pořadů. Bonusový disk, který byl prodáván pouze do konce roku 2004 je naplněn bootlegovými audio-vizuálními záznamy "I Am the Walrus" a "Live Forever".
30. května 2005 bylo skupině Oasis vydáno studiové album "Don't Believe the Truth", sestavené z původních šestašedesáti složených kompozic. Deska obsahuje jedenáct songů napsaných Noelem, Liamem, kytaristou Gemem Archerem a basistou Andym Bellem. Od 16. května studiovku ohlašuje pilotní singl "Lyla". Noel Gallagher prozradil, že "Lyla" je sestrou Sally, o které on sám zpívá v songu "Don't Look Back In Anger" na druhém albu "(What's the story) Morning Glory?" z roku 1995. Zámořské turné Oasis bylo odstartováno 17. června 2005 v kanadském Torontu.Turné po Evropě bylo vydáno za 2 hodiny-zdá se že Oasis opět září